Způsobů, jak vyřešit odpady u chaty nebo rodinného domu je několik. Tím nejjednodušším je napojení se na městskou kanalizaci pomocí kanalizační přípojky. Jaká jsou ale řešení, pokud kanalizace v dané lokalitě není dostupná? Odpad lze „likvidovat“ třemi dalšími způsoby, pomocí žumpy, septiku nebo domácí ČOV.
Jak jednotlivé systémy fungují
Žumpa, neboli také jímka je bezodtoká a nepropustná nádrž. Mohou také existovat varianty s takzvaným trativodem, nebo nevyzděné. Takové žumpy umožňují vsakování tekuté složky odpadů do země. Tento typ je však již u nových výstaveb zakázaný! Bezodtoká žumpa se instaluje do země k rodinným domům nebo chatám. Typicky se jedná o vyzděnou, skružovou nebo plastovou nádobu. Její hlavní výhodou jsou pořizovací nádklady a také fakt, že k její výstavbě není potřeba žádný projekt nebo povolení. Od ledna 2021 však musí majitelé žump schraňovat účtenky o autorizovaném odvozu fekálií ze žumpy a to 2 roky zpětně. Úřady a města se tak brání nelegálnímu nakládání s odpady nebo jejich vypouštění. Obsah není možné ani takzvaně roznosit po vlastní zahradě. Obecně lze tedy žumpu doporučit spíše k objektům, kde netrávíme velké množství času, nebo se zde nenachází pravidelně velké množství uživatelů toalety. V jakýchkoli jiných případech se jímka a její pravidelné vyvážení stávají neekonomickými. A jak tedy vlastně žumpa funguje? Prakticky nijak. V žumpě se její obsah nijak nečistí. Ke zpracování odpadu dochází až po jeho vyvezení.
Septik se mnohdy zaměňuje právě například za pojem žumpa nebo jímka. Ale ve skutečnosti se jedná o „složitější“ zařízení. Septik funguje tak, že postupně usazuje nečistoty a kaly. Odpadní voda protéká (nejčastěji) třemi komorami, přičemž v poslední je umístěný filtr. Po vyčištění se voda následně ukládá do retenční nádrže nebo se vsákne do půdy (pokud to umožňuje hydrogeologický posudek). Septik se liší od žumpy také tím, že se považuje za vodní dílo a vyžaduje projekt a povolení. Na druhé straně umožňuje přímé likvidování odpadních vod a může tak přinést úspory (není jej nutné vyvážet tak často). Funguje bez nutnosti elektřiny, na rozdíl od domácích čističek odpadních vod. Jeho velkou nevýhodou je ale vysoká náročnost na prostor. K přečišťování odpadů dochází ve třech komorách, kterými voda postupně protéká. V první komoře dochází k hrubému přečištění a také k anaerobnímu rozkladu nečistot. Takto očištěná voda následně přetéká do druhé komory, kde se usazuje jemnější kal a nečistoty. V poslední komoře opět dochází k mechanickému přečištění. V poslední fázi putuje voda ze septiku skrze filtr. Ten je nejčastěji biologický nebo pískový. Za ním se voda dostává zpět do oběhu v přírodě. Buď se vsakuje, nebo se dostává do povrchových vod. Ač se to nezdá, jedná se velmi ekologické řešení nakládání s odpady v domácnosti.
Nejsofistikovanějším zařízením je domácí ČOV neboli čistička odpadních vod. Oproti septiku i jímce se jedná o prostorově velmi úsporné řešení. Navíc za minimální provozní náklady přečistí odpadní vody do té míry, že je s nimi možné zalévat zahradu. ČOV je typicky kruhového tvaru, kde se v několika komorách rozkládají nečistoty. Stejně jako septik je i čistička odpadních vod považována za vodní dílo a potřebuje tedy stavební povolení. Přečišťování probíhá ve třech fázích. V první dochází k oddělení hrubých nečistot mechanickými cykly. V druhé fázi (v oddělené části ČOV) se voda dostává do aktivačního prostoru, kde dochází k rozkladu nečistot provzdušňováním za činnosti aerobních bakterií. Takto pročištěná voda odtéká do usazovací nádrže a poté ven z čistírny. V období, kdy není čistička využívána (jste například na dovolené) dochází k recirkulaci již přečištěné vody.
Jak vybrat žumpu, septik nebo ČOV
Výběr žumpy není až tak složitý, jelikož nemá žádnou čistící funkci. Důležitá proto jsou především dvě kritéria. Materiál žumpy a její objem. Každý člen domácnosti vyprodukuje denně cca 120 – 140 litrů vody za den. Vzhledem k povaze doporučovaného umístění žumpy (chata, méně obývané objekty) bude tento objem menší (nebudete prát, možná se tak často koupat ve vaně, atd). I tak ale objem bude jistě kolem 80 litrů za den. Přepočet je pak jednoduchý a záleží spíše i na vás, jak často jste ochotni žumpu vyvážet. Typicky to však bude alespoň po 30 dnech provozu, proto počítejte při dvou osobách v domácnosti s velikostí jímky alespoň 6 metrů krychlových. Co se týče materiálů, žumpa je typicky betonová nebo plastová. Plastové řešení je jednodušší na instalaci a navíc ji lze v budoucnu jednodušeji odstranit. Betonová žumpa je zas prakticky věčná.
Stejně jako při výběru žumpy, je i v případě septiku dobré, si spočítat jeho ideální (nebo spíše minimální) objem. Poddimenzování může vést k vyplavení nečistot nebo k jeho nedokonalé funkci. U septiku také volíme jeho tvar. Ten bude samozřejmě odvislý od jeho umístění. V poslední části septiku je umístěný filtr, který je nutné čas od času vyměnit. Ten může být pískový nebo biologický. V případě vsakovacího systému se využívá zpravidla biologický filtr. Ve variantě odtokové pak pískový.
I u domácí čistírny odpadních vod musíme znát převážný počet obyvatel v domácnosti. Každá ČOV má totiž své dimenzování. Čistírna má pak označení EO, což právě označuje počet doporučených osob v domácnosti. Pozor na opačný problém a tím je poddimenzování ČOV, čistička by měla být ideálně ve stálém průměrném provozu. Druhým parametrem, na který byste měli myslet, je způsob, jakým budete likvidovat očištěnou vodu. Můžete ji vypustit do podzemních vod (tzv. vsak), k čemuž je třeba hydrogeologického posudku. Další možností je vypouštění do povrchových vod a nakonec do společné kanalizace. Pokud chcete vodu vsakovat nebo ji využít k zalévání zahrady, je vhodné koupit čističku s označením CE.
Shrnutí rozdílů
Shrňme si největší rozdíly mezi těmi třemi řešeními nakládání s odpadem. Žumpa se hodí spíše na chatu nebo k obydlím, kde netrávíme tolik času. Nedochází v ní žádnému čištění odpadních látek a není nutné vyřizovat žádné povolení ke stavbě. Nespotřebovává žádnou elektřinu nebo jiné energie, jedná se o odolné řešení vůči nepravidelnému provozu. Instalace bývá prostorově nenáročná. Pořizovací náklady jsou sice nízké, ale provozní mohou být naopak vysoké (při vysoké frekvenci vyvážení).
Septik je v podstatě univerzální řešení, které se hodí jak na chatu, tak rodinnému domku. Dochází v něm k přečišťování odpadních látek, voda je dokonce dále využitelná například pro zalévání. Případně pro vsak nebo odvod mimo pozemek. Jelikož se jedná o vodní dílo, je zapotřebí získat povolení ke stavbě. Stejně jako jímka je septik odolný vůči nepravidelnému používání a nevyžaduje pro svou funkci žádné dodatečné energie. Provozní náklady jsou malé, ale pořizovací cena je oproti jímce vyšší, je také třeba počítat s větší prostorovou náročností na stavbu.
Domácí ČOV se hodí naopak především do míst se soustavným provozem, tedy k rodinným domům nebo bytovkám. Dochází v ní k přečištění odpadních vod, které jsou poté vhodné k dalšímu využití. Voda z domácí čistírny odpadních vod je čistší oproti septiku. Stejně jako u septiku je nutné si zařídit povolení pro stavbu, ČOV navíc také spotřebovává elektrickou energii. Čistírna odpadních vod také není odolná vůči nepravidelnému provozu. Stručně řečeno, pro správnou funkci (a bezporuchovost) vyžaduje pravidelný přísun nečistot a odpadů. Prostorově se jedná o nenáročné řešení a oproti jímce v dlouhodobém horizontu úsporné řešení.