top of page

Co je to odlehčení v kanalizaci

Jak jsme uvedli v předchozím článku, většina kanalizačních sítích v Čechách je jednotného typu. Prakticky to znamená, že odpadní i dešťové vody jsou vedené kanalizací do čističky odpadních vod. V běžných situacích pojme kanalizace dohromady veškeré splaškové vody a také vodu z dešťů. Pokud však nastanou přívalové nebo dlouhotrvající deště, dojde k přetečení kanalizace. Takovéto přetečení se nazývá odlehčení a je ve většině případů řízené. Proč?


Odlehčení v kanalizaci

Problém nastává u čističek odpadních vod. Ty jsou koncipované na určitý stálý průtok a také na výkyvy, ale nijak extrémní. V případě, že přívalové deště naplní stoky, čističky takovou masu vody nedokáží pojmout nebo by v opačném případě mohlo dojít vyvalení splaškové vody do ulic. V tu chvíli přichází na řadu takzvané odlehčovací komory. Ty automaticky odvádí smíchanou dešťovou a splaškovou vodu do recipientu, tedy zpravidla do potoku nebo řeky. Díky tomu odtéká do ČOV takzvaný mezní průtok. A ano, bohužel je tomu opravdu tak. Veškeré odpadní vody se tak dostávají přímo do řek a do přírody. Příznivé na tom alespoň trochu je, že díky opravdu velkému průtoky jsou splašky poměrně hodně naředěné. V odpadních vodách je samozřejmě znečištění všeho druhu. Makroskopické, jako je toaletní papír, vlhčené ubrousky a tak podobně. V podstatě vše co splachujeme běžně do toalety nebo dřezu. Spolu s tím samozřejmě i drobné zbytky jídel. Dále pak rozložitelné látky, těmi jsou především exkrementy. Velkou část tvoří také tuky. Dále pak nejrůznější živiny, jako je třeba fosfor, který napomáhá tvorbě sinic. V neposlední řadě pak nejrůznější bakterie a viry.


Existuje mnoho typů odlehčovacích komor, některé mají dokonce částečně čistící funkci, jako jsou různé separátory. Popišme si alespoň některé z nich.


Mezi nejrozšířenější u nás zřejmě patří odlehčovací komory s bočním přepadem. V přepadající vodě se drží menší množství nečistot. Nevyžadují při instalaci výškový spád do ČOV a ani do recipientu. Mezi nevýhody komory s bočním přepadem je její nutná větší délka ve stoce, aby přepadová část byla dostatečné dlouhá. Na podobném principu funguje i odlehčovací komora s čelním přepadem. Voda naráží a posléze přepadává přímo do odlehčovacího potrubí. Přepad může být obloukový, přímý, lomený nebo šikmý. Zajímavou odlehčovací komorou je etážová. Její funkce spočívá v tom, že oddělení průtoku se děje ve dvou patrech za pomoci sklopné desky. Pokud průtok dosáhne hladiny horního patra, rozdělovač jeho nadbytečnou část pošle do odlehčovacího potrubí. Vyžaduje však pravidelnou údržbu a hodí se pouze do rovinatých oblastí. Dalším typem jsou například štěrbinové odlehčovací komory, štítové, plovákové nebo klapkové. Samostatný článek pak budeme věnovat odlehčovacím komorám s mechanickým předčištěním. Takzvaným vírovým a vířivým separátorům.


Jak jsme již uvedli, během dlouhotrvajících nebo přívalových dešťů se přes odlehčovací komory dostává do přírody směs dešťové a odpadní vody. Ty mohou mít skutečně přímý vliv na životní prostředí v recipientu, ale i mimo něj. Odlehčovací komory jsou bohužel zařízení nutná. Pokud by se do čističky odpadních vod dostala masa vody, kterou nedokáže zvládnout, mohlo by ji to v lepším případě poškodit. V tom horším by se do prostředí z čističky dostaly veškeré kaly z přečištěných vod. Mohlo by to znamenat ekologickou katastrofu velkých rozměrů. I přes tento argument dělají odlehčovací komory vrásky na čele ekologům. Zvlášť problematické bývají horké letní dny, kdy se průtoky recipientů minimalizují. Během přívalových lijáků do nich však vnikne velké množství dešťové vody a vody odpadní. Celkový podíl splaškových vod se tak díky předchozímu nízkému průtoku rapidně zvětší. Vodní organismy jsou tak vystaveny velké dávce toxických vod i po mnoho hodin.



Odlehčovací komora


Řešením se může zdát oddílná kanalizace. Bohužel to není tak jednoduché. V první řadě stojí výrazně vyšší náklady na samotnou výstavbu. Druhou stranou mince je dodržování napojování ze strany domácností i komerčních subjektů, Mnohdy se stane, že splaškové ale i dešťové vody ústí do odpadní kanalizace. Vše se pak míjí účinkem a čistička odpadních vod je i tak přehlcována vodou dešťovou. Posledním problémem je i fakt, čistička vody dokáže naopak zadržet prvotní hydraulickou vlnu. Ta by při přímém napojení dešťových kanalizací na recipient mohla být fatální. Především pokud se jedná o menší potoky. V tu chvíli je nutné takovýto potok vydláždit. Ztratí tak zádržnou schopnost vody v krajině.


Mezi podstatné fakty patří, že mnohá odlehčení začínají pracovat i při obyčejných deštích, třeba srážek kolem 2 mm. K odlehčení dojde většinou po 15 minutách deště, kdy přijde takzvaná první vlna. Nejznečištěnější odpadní vody tečou největším proudem. Proto jsou vždy odlehčovací komory a separátory konstruované tak, aby odlehčovaly vodu s co nejmenším prouděním.

bottom of page