Fekální vůz

Fekální vůz, hovorově také hovnocuc, je speciální typ nákladního vozidla (případně přívěsu). Má tři hlavní funkce, odsávání fekálií, jejich převoz a následné vyprázdnění. S fekálními vozy se dnes již tolik nesetkáme, je to díky tomu, že přibývá čističek odpadních vod anebo alespoň septiků. Naopak jímek, které se musí vyvážet výrazně častěji, ubývá. I tak je to stroj, který je stále důležitý.

Fekální vůz sestává s nákladního vozidla, velké nádrže na fekálie a kompresorové vývěvy. Případně se také můžeme setkat s verzí, která je umístěna na přípojném vozidle a je tažené například traktorem. Existují i vozy, které jsou vybaveny filtračním ústrojím a nádrží na technickou vodu. Díky nim lze jímku nebo například lapol také vyčistit.

Historie fekálních vozů sahá až do doby, kdy města a vesnice začaly řešit problém nakládání s lidskými odpady. Předchůdcem fekálního vozu byla lejta. Opět se jednalo o typ nákladního automobilu s nástavbou (ještě dále v minulosti to byl vůz tažený koňmi). Lejta nebyla vybavena cisternou a sacím ústrojím. Fekálie se vybíraly ručně. Lejty se používaly především v městských zástavbách pro odstraňování odpadů z domácnosti nebo veřejných budov. Ač to nezní nijak zvláštně, lejta byl obrovský pokrok a také modernizace nakládání s odpady. V minulosti bylo zcela běžné, že se fekálie vylévaly do ulic, padaly do městských příkopů a tak podobně. Lejta začala vše postupně měnit.

Moderní fekální vozy jsou vybavené ramenem, pomocí kterého se sací hadice spustí do jímky. U starších typů je třeba hadici rozvinout a vsunout ji do jímky ručně. Čerpadlo může mít vlastní nezávislý pohon, může být poháněné motorem anebo v případě přívěsu kardanovou přípojkou. Stav naplnění signalizuje buď senzor, nebo takzvané průhledítko. Malé okénko na nádrži. Setkáme se i s odbornými termíny, jako je ACF – automobilová cisterna fekální, ADR – fekální vůz, který může přepravovat i nebezpečné odpady nebo CAS – cista automobilová stříkací (tak se označují i hasičské speciály).