Velké čističky odpadních vod, tím myslíme hlavní městské a případně i menší pobočné fungují většinou na podobném principu. Lišit se případně mohou kvůli intenzitě znečištění, která do nich proudí odpadní vodou, ale to jsou spíše výjimky. Čističky odpadních vod jsou dnes již nedílnou součástí kanalizačních soustav. Co je důležité, neustále dochází k jejich modernizacím a tím i vyššímu přečištění odpadních vod. Což má samozřejmě výrazný vliv na kvalitu a čistotu vody v jednotlivých recipientech, nejčastěji větších potocích nebo řekách.
Nečistoty v odpadních vodách jsou nejrůznějšího původu a povahy. Prakticky ve všech čističkách přichází jako první na řasu mechanické čištění. Mechanickým čištěním se odstraňují látky ve vodě nerozpustné. Objemově se jedná o velmi podstatnou část čištění. Mechanicky jsou tedy odstraňovány viditelné hrubé nečistoty, štěrky, písky plovoucí předměty a další. Rozeznáváme celkem šest způsobů mechanického čištění.
Cezení – česle
Česle tvoří zpravidla řada ocelových prutů, takzvaných česlic. Ty jsou usazeny v pevném rámu, který je umístěn v přítokovém žlabu. Podle vzdálenosti jednotlivých česlic se určuje hrubost česlí. Jemné jsou od sebe vzdálené méně než 4 centimetry, hrubé naopak více než 6 centimetrů. Často se usazují za sebou, díky tomu se hrubé nečistoty usazují postupně podle velikosti. Shrabky, které česlice nasbírají, se odstraňují speciálními hráběmi, dnes již většinou mechanicky. Čím jsou česle jemnější, tím častěji je potřeba je stírat. Většinou se jedná o hygienicky závadný a snadno hnijící materiál. Proto se spalují ve spalovnách. Nejprve je však potřeba je odvodnit na zhruba 75 % vlhkosti. To se děje nejčastěji lisováním. Shrabky tvoří zhruba z 50 % hadry, z 20 – 30 % papír, z 5 – 10 % plasty, ze 2 % gumové předměty, ze 2 – 3 %, zbytky ovoce a zeleniny a z 2 – 3 % nerozpadlé fekálie. Česlí je celá řada, strojně stírané česle, manuálně stírané, krokové česle, které se skládají z lamel, přes které jsou shrabky vynášeny. Dále pak rotační česle, kde stírací hřeben rotuje kolem hřídele a čistí česle, šroubové česle, kdy šroubový dopravník vynáší nečistoty nebo bubnové česle s drtičem.
Usazování – lapáky písku
Odpadní vody, ač se to nemusí zdát, obsahují velké množství minerálních nerozpuštěných látek, u nás především písku. Jeho množství v odpadních vodách se v závislosti na lokalitě velmi liší. Vliv na to mají především vlastnosti půdy, klimatické podmínky a také typ kanalizační soustavy. Odstranění písku je nezbytné, mohlo by docházet k ucpání potrubí a poškození pohyblivých mechanických součástí čistíren. Taky by docházelo k rušení potřebných biologických procesů v aktivačních a vyhnívacích nádržích. Lapáky písku využívají rozdílů hustoty pevných částí a vody. Musí zvládnout přečistit odpadní vodu od částic o minimálním průměru 0,3 milimetru. Písek se z lapáku pravidelně vytěžuje.
Lapáků písku je také několik typů. Horizontální štěrbinový lapák se používá především v menších čistírnách. Komorový lapák je také horizontální, jedná se o podélný usazovací žlab, s prostorem pro akumulování písku. Vertikální lapák písku usazuje písek na svém dně. Voda je přiváděna do spodní části a je vytlačována vzhůru, těžší částice se díky gravitaci usazují na dně. Nevýhodou je znečišťování písku primárním kalem. Provzdušňovací lapák má horizontální žlab, ve kterém umělým provzdušňováním vzniká příčná cirkulace. Cirkulací se písková zrna posunují ke dnu a dále pak shrabují do jímky, odkud se těží. Posledním typem je vírový lapák písku. Využívá příčné cirkulace vznikající při proudění vody v kruhu. Vlivem odstředivé síly jsou těžší pískové částečky posílány k vnější straně oblouku a odtud do sběrného prostoru. Organické látky s větším objemem zůstávají ve spirále.
Lapák tuků a olejů
Do kanalizace se nesmí vypouštět žádné tuky nebo oleje. Bohužel se tomu ne vždy úplně děje, i proto je nutné častější čištění kanalizací. I proto je v odpadních vodách obsaženo nezanedbatelné množství tuků. Ty je potřeba z odpadních vod odstranit, jednak by dále znečisťovaly recipienty a také by mohly poškodit zařízení čistíren, případně ovlivnit biologické procesy potřebné k čištění. Jak jsme si řekly, tuky by v kanalizaci vůbec být neměly, proto se u zařízení, kde je jejich zvýšené množství, instalují jako samostatná zařízení pro přečištění vody. Lapák tuku funguje prakticky obráceně, nežli lapák písku. Využívá toho, že oleje plavou na hladině vody. Pomocí norné stěny se pak zachytávají v horní části nádrže. Z hladiny se pak mastná vrstva přesouvá do sběrných nádrží. Odtud se vytěžuje a nejčastěji likviduje spalováním.
Pokračovat budeme v dalším článku.
Comentários