top of page

Jak funguje věžový vodojem

Věžové vodojemy na mnoha místech neodmyslitelně dokreslují pohled na města nebo i na okolní krajinu. Často se dokonce jedná o architektonická díla. Některé vodojemy, pro které již není využití, se navíc předělávají na nejrůznější expozice, zajímavá místa nebo dokonce bydlení. Pojďme si společně přiblížit praktické využití těchto zajímavých staveb.

Jak funguje věžový vodojem

V Česku jich dokonce nalezneme stovky. K architektonicky nejzajímavějším patří ty z období první republiky. Věžové vodojemy jsou prakticky nejvýrazněji viditelnou součástí vodovodní infrastruktury. Vodárenská věž, jak se vodojemům také říká, je zásobník vody umístěný nad terénem. Samotná nádrž je umístěna v dostatečné výšce, aby byl rozvod vody dobře natlakován. Mají několik funkcí, tou hlavní je zadržení vody a zajištění stálého tlaku ve vodovodní síti. Můžou také vyrovnávat výkyvy v podobě zvýšeného momentálního odběru. Svou nezastupitelnou funkci mají také při výpadku proudu, díky hydrostatickému tlaku fungují bez dodané energie. Nadzemní vodojemy dokážou také pomoci v případě oprav vodovodních rozvodů, kdy dokážou část nepostižených domácností zásobovat vodou. Existují také speciální požárenské nadzemní vodojemy.


Historie vodárenských věží se začala psát již v době antického Říma. V té době se na jeho území nacházelo více než 200 vodojemů. Římané byli v nakládání s vodou opravdovými experty. Využívali například i propracovaný systém akvaduktů. K nejstarším věžím na území České republiky patří například pražská Šítkovská věž z roku 1588 (původní dřevěná byla ještě starší) nebo věž v Jičíně z roku 1543. Zvláštností je spojení komína a vodárenské věže, které se stavěly na přelomu 19. a 20. století. Sloučením funkcí došlo k úspoře materiálu, nákladů a také zastavěné plochy. Příkladem může být továrenský komín v Mělníku. Další zajímavostí jsou drážní vodojemy. Ty se nejprve stavěly jako součást nadzemních částí budov, později jako samostatné stavby. Sloužily především k doplňování parních lokomotiv vodou. Po ústupu páry na železnici již neměly původní využití.


K nejznámějším vodojemům v Čechách patří například zauhlovací a vodárenská věž v libereckých Vratislavicích. Tvoří neodmyslitelné panorama Vratislavic. Zděná věž o výšce 60 metrů má tři nadzemní části a vyhlídkovou terasu. V přízemí se nacházela původně strojovna ve střední části dva velké zásobníky na uhlí a v nejvyšší části byl umístěný vodojem. O svou funkci přišla až v roce 1970, kdy již nebylo zapotřebí zásobování uhlím. Prakticky se jednalo o malou tepelnou elektrárnu, která měla na tu dobu moderní střih v podobě systému zásobování. Část vodojemu se plnila z nedalekého Prosečského rybníka. Mour byl do stření části věže foukán vysavačem. V nižší části se skladovalo kvalitní uhlí. Voda byla využívána k výrobě páry, která pak poháněla turbínu. Díky vyvýšení mnoho procesů fungovalo samospádem.


V současnosti mnohdy využití nadzemních vodojemů opadá, především těch architektonických. Mnohé z nich mají to štěstí, že se jim začal věnovat některý ze spolků, a i díky nim zažívají rekonstrukce a nové využití. Z mnoha z nich se staly nejrůznější expozice nebo muzea. Setkáme se i s výstavní galerií. Některé vodojemy byly přeměněny na obydlí nebo kulturní místa pro setkávání. Netradiční je možné ubytování jako v hotelu (například ten v Jičíně) nebo využití jako rozhledna.

bottom of page