Pokud v lokalitě, kde se nachází vaše nemovitost, není městská kanalizační síť, budete muset nakládat s odpady po svém. V případě, že naopak je ve vaší lokalitě veřejná kanalizace, máte povinnost se na ni přes kanalizační přípojku napojit. Pokud spadáte do první varianty, pravděpodobně budete realizovat výstavbu jímky, septiku nebo domovní čističky odpadních vod.
Obecně vzato je jímka to nejjednodušší a na pořizovací náklady nejlevnější řešení. V konečném důsledku se však nemusí jednat o ideální projekt. Pořizovací náklady na jímku jsou opravdu poměrně malé, stejně tak náklady na údržbu. Problém však nastává s jejími vývozy. Nejprve si řekněme, jak to funguje u septiku a domovní ČOV.
Septik je na první pohled jednoduché zařízení, funguje však velmi dobře a spolehlivě. Septik v sobě má několik komor (zpravidla 3), ve kterých se postupně usazují kaly a odpadní voda se čistí. Když je osazen koncovým filtrem, je vytékající voda za jistých okolností dokonce vhodná k vypouštění. Díky čištění a rozkladným procesům zbývá v septiku jen minimum z původní pevné složky v podobě kalů. Septik pracuje samostatně, zcela bez potřeby elektrické energie. Vše se děje díky bakteriím, které rozkládají organické látky. Díky tomu je třeba se o septik starat. Nevylévat do něj tuky, velké množství čistících prostředků a saponátů nebo dokonce žíravin. Vnitřní bakteriální flora by tak byla narušena a septik by mohl zcela přijít o svoji čistící schopnost. Domovní ČOV funguje na obdobném principu, jen ještě o něco sofistikovaněji a za pomoci elektrické energie. Větráky je do ČOV vháněn vzduch a lze tak jednoduše regulovat intenzitu čištění. Domovní ČOV dokonce mají i režim dovolená. Čistička totiž potřebuje stálý a pravidelný přísun živin v podobě odpadů. Z této povahy se tak čistička odpadních vod příliš nehodí do míst s občasným provozem. Typicky například k nejrůznějším rekreačním objektům, které jsou využívány spíše sporadicky. Septik je v tomto takový univerzál, má poměrně dobrou čistící schopnost, ale nepotřebuje neustály přísun živin. Z tohoto pohledu je to ideální řešení k rekreačnímu objektu.
Vraťme se ale k jímkám. Jímka je prakticky pouze bezodtoká nádoba v zemi. Důležité je slovíčko bezodtoká. V současné době je mnoho jímek u starších objektů ve velmi špatném stavu a protéká. Někdy to byl dokonce i úmysl, aby se z jímky tekutá složka vytrácela. Má to svůj důvod, nebylo poté zapotřebí takové množství vývozů. V současné době se ale již jedná o nezákonnou věc. Proto je jímka z dlouhodobého hlediska velmi neekonomická a hodí se do opravdu velmi málo používaných objektů. Pokud by byla umístěna do průměrného provozu, musela by mít velký objem, a i tak by ji bylo nutné velmi často vyvážet. Cena jednoho vývozu se pohybuje zhruba kolem 3000 Kč a tak si lze jednoduše spočíst, jaká částka to do roka bude. Z dlouhodobého hlediska se tak odpadní jímka spíše nevyplatí.
Na trhu existuje poměrně velké množství variant jímek. První, mezi čím budete pravděpodobně volit, je materiál. V současností se nejvíce prodávají jímky plastové. Jejich životnost je na velmi slušné úrovni. Díky nízké hmotnosti se s ní velmi dobře manipuluje a také se vyrábí v nejrůznějších tvarech a velikostech. Druhým materiálem je beton, ten je však velmi nepraktický z důvodu několikanásobně vyšší hmotnosti. Pro usazení jímky je potřeba velký bagr nebo dokonce jeřáb. Plastovou jímku dokáže usadit malé rýpadlo nebo dokonce, jak se říká, parta chlapů ručně.
Dalším kritériem jistě bude její tvar. Nejčasněji se setkáte se zvonovitým tvarem, ale existují jímky hranaté do krychle nebo i do kvádru. Záleží na její velikosti a také na místě, kde ji budeme chtít usadit a do jaké hloubky můžeme nebo jsme ochotni hloubit jámu. S tím souvisí také způsob usazení. Tedy zda se bude jednat o jímku samonosnou nebo k obetonování a jaký je potřeba pro daný typ vytvoření základů.
Dalším kritériem bude bezesporu její objem. Ten velmi záleží na tom, v jaké frekvenci a kolik osob bude jímku využívat. Také to bude ovlivněno tím, jakým způsobem bude probíhat splachování a zda do jímky budeme vypouštět i jiné zdroje odpadní vody (po sprchování, mytí rukou nebo nádobí, praní a tak podobně). A pak také, jak často jsme ochotní provádět její vývozy. Přesné číslo asi neexistuje, ale pokud bude jímku častěji využívat čtyřčlenná rodina, lze uvažovat o její velikosti i kolem deseti metrů krychlových. Dobré je se také informovat, zda je v okolí služba, která dokáže vyvézt takové množství odpadu naráz. Pokud by se muselo jednat o opakovaný výjezd, velká jímka se vám nemusí vyplatit vůbec. Stejně tak je dobré se zamyslet nad tím, jak velký stroj se vůbec k vaší jímce dokáže dostat. Pokud jste například majiteli rekreačního objektu v chatové osadě, kde projede zhruba osobní auto nebo dodávka, nemůžete počítat s tím, že se k objektu dostane tatra s velkou cisternovou nástavbou. Bude se s větší pravděpodobností jednat o menší fekální vůz nebo dokonce traktor s fekálním vlekem.
Kommentare