Nepříjemný zápach ze septiku se může stát opravdovým problémem. Často jej řeší nejen domácnosti ve starších domech nebo chatách. Vše má svou příčinu, může se zdát, že septik začne zapáchat jen tak. Zpravidla tomu tak však není a problém si způsobujeme my sami. Vzniku zápachu lze předcházet, když dodržíme několik málo rad. Často se jedná právě o návyky v domácnosti.
Organický obsah septiku se rozkládá biologickým způsobem. Ke správnému fungování jsou zapotřebí živé bakterie. Příčin, proč septik zapáchá, je spousta, ale nejčastěji je problém právě v nedostatečném rozkládání fekálií.
Pokud bakterií není dostatek, začne se v septiku hromadit kal a usazeniny. Ten je pak příčinou silného zápachu, protože se kaly rozkládají pomaleji. Bakterie v septiku můžeme dokonce zcela zahubit. Proto první dobrou radou je, se jim pokusit pomoci. Bakterie do septiku můžeme přímo dodat, v podstatě jej bakteriemi „nakrmit“. V momentě, kdy bakterie přijdou do kontaktu s vodou a organickým odpadem, začnou produkovat enzymy, které rozklad výrazně urychlí. Zápach se tak jednoduše sníží. Bakterie do septiku koupíte na spoustě e-shopů nebo třeba v hobbymarketu. Bakterie se do septiku doporučují přidávat pravidelně. Má to totiž ještě jednu výhodu, bakterie dokáží „požrat“ opravdu velkou část tuhé složky. Čištění septiku pak není nutné tak často. Veškerý organický odpad se díky nim rozkládá na vodu a oxid uhličitý. Pravidelné přidávání bakterií do septiku dokáže jejich přítomnost zvýšit i desetinásobně. Při aplikaci však musí být septik naplněn minimálně do jedné třetiny objemu. Bakterie můžete vsypat do septiku přímo, případně je možné je spláchnout do toalety. Aplikace se provádí zpravidla jednou měsíčně, podle typu výrobku.
Dalším důvodem pro šíření zápachu může být plný septik. Pokud je septik již zcela naplněn, začne se na hladině opět tvořit vrstva kalu. Ta se také rozkládá pomaleji a septik tak začne zapáchat. Pravidelné vyvážení je tak důležité pro jeho správnou funkci. To, jak často jej čistit, záleží na jeho objemu a také na počtu osob v domácnosti, které jej „plní“.
Zbytky potravin a hygienické potřeby. To je zkáza pro septiky. A bohužel, tento nešvar dělá spousta domácnosti. Septik není popelnice a do toalet (nebo i dřezu) bychom prostě neměli splachovat žádné zbytky jídel. A je prakticky jedno, o jaké zbytky se jedná. Téměř vždy obsahují tuky, které jsou nepřítelem již zmiňovaných bakterií. Problém tak má rovnou tři roviny. Tuky nám hubí bakterie, které pomáhají rozkladu fekálií. Zbytky jídel v septiku tlí a napomáhají vzniku dalšího zápachu. A tuky se také v septiku usazují a snižují jeho kapacitu. Navíc mohou ucpat i přívodní potrubí k septiku. Samostatnou kapitolou jsou také hygienické potřeby. Ty sice sami o sobě nezapáchají, ale opět mohou narušovat mikroflóru v septiku. Typicky se jedná o tuhé kusy papírových utěrek, vložky, tampony hygienické ubrousky nebo ruličky od toaletního papíru.
Posledním nešvarem je používání čisticích prostředků na bázi chlóru a jejich následné vylévání do toalety nebo výlevky. Chlór obsažený v těchto prostředcích totiž opravdu hubí potřebné bakterie. Díky tomu se rozklad opět výrazně zpomalí a začne docházet k zápachu. Bakterie v septiku může však zničit celá řada dalších prostředků, nejen chlorové. Za normálních okolností se ale do septiku nevylévají. Výjimku může tvořit louh nebo podobná forma čističe odpadů, krtek. Tyto prostředky nám čistí kanalizační potrubí. Ale pro septik jsou opět zkázou. Je vhodné také používat ekologické mycí prostředky
Comments