Turecký záchod je specifický typ toalety, který se výrazně liší od sedacích toalet, na které jsme zvyklí v naších končinách. I přesto se nejedná o nic mimořádného, ve spoustě zemí světa se běžně používá. Má své nevýhody, ale také řadu výhod, některé jsou dokonce lidskému zdraví prospěšné.
První toalety, které připomínají dnešní turecké záchody, pocházejí ze starověkých civilizací, například v Mezopotámii. Velké rozšíření se datuje k období Osmanské říše, odtud také název turecký záchod.
Turecké záchody jsou běžné v zemích, jako je Turecko, Indie, Čína, Japonsko (v některých starších zařízeních), a mnoha arabských zemích. Ve veřejných záchodech, restauracích nebo dokonce i v domech je tento typ toalety standardem. V Evropě a Americe se objevuje spíše v ojedinělých případech. Evropská kultura klade důraz na pohodlí, a sedací záchod byl vnímán jako komfortnější a modernější. Sedací toalety jsou pohodlnější zejména pro starší osoby, lidi s omezenou pohyblivostí nebo tělesným postižením. I proto, jsou ve vyspělých zemích používány téměř výhradně záchody sedací. A když to vezmeme čistě pragmaticky, na tureckém záchodě si prostě neposedíte a noviny si nepřečtete.
Mísa tureckého záchodu je zapuštěna do podlahy. Tato mísa, nejčastěji vyrobená z keramiky nebo betonu, má ve spodní části otvor, který odvádí odpadní vodu přímo do kanalizačního systému. Na okrajích této mísy jsou obvykle zdrsněné nebo vyvýšené plochy, které slouží jako opora pro nohy uživatele během dřepění. Splachování tureckého záchodu probíhá buď mechanicky pomocí tlačítka napojeného na nádržku s vodou, nebo ručně, kdy uživatel nalije vodu z připravené nádoby. V mnoha případech je vedle toalety umístěn kohoutek s nádobou či bidetová sprška, která umožňuje ruční spláchnutí a případně dodatečné hygienické očištění. Čištění tureckého záchodu je snazší, než u sedacího. Tím, že nemá žádné složité prvky nebo hrany, ze jej snadno oplachovat vodou nebo čistícími prostředky.
Jaké jsou hlavní výhody tureckého záchodu:
Nedochází k přímému kontaktu těla s povrchem záchodu, což je ideální ve veřejných prostorách, kde se minimalizuje riziko přenosu bakterií a virů.
Dřepící poloha napomáhá přirozenému vyprazdňování střev
Jednoduchý design bez pohyblivých částí umožňuje snadné a rychlé čištění
Turecké záchody často vyžadují méně vody ke splachování ve srovnání se sedacími toaletami.
Konstrukce bez složitých mechanických částí je robustní a méně náchylná k poruchám.
Díky absenci sedací plochy a menšímu množství povrchů, které by bylo nutné čistit, jsou hygieničtější z hlediska údržby.
Jaké jsou nevýhody tureckého záchodu:
Dřepící poloha může být nepohodlná, zejména pro starší osoby, těhotné ženy, tělesně postižené nebo lidi se sníženou pohyblivostí.
V zemích, kde turecký záchod není běžný, může být pro uživatele obtížné pochopit jeho správné použití, což může vést k nepříjemným situacím.
Při nesprávném používání nebo v případě mokrého povrchu může dojít ke ztrátě rovnováhy a potenciálnímu zranění.
Turecké záchody jsou často považovány za méně moderní nebo luxusní, což může odrazovat od jejich použití, zejména v prostředí s vyššími nároky na design.
Absence opěrky zad a možnosti sedět může být považována za méně pohodlnou, což je důležité při delším používání.
Comentários