Odpadní vody se dělí prakticky na šedé, žluté a černé. Využití černých a žlutých odpadních vod je stále spíše v teoretické rovině (jedná se o vody znečištěné fekáliemi nebo močí, případně jinými složkami) a jen málokterá domácnost s nimi pravděpodobně nakládá jinak, než že je odvádí do veřejné kanalizace, případně je ukládá do septiku, jímky nebo domovní ČOV a následně nechá kaly vyvézt nebo odpadní zařízení vyčistit. Naopak využití šedých vod je výrazně rozšířenější.
Obytné domy, respektive jejich obyvatelé, produkují odpad, který je nutné pravidelně odstraňovat a likvidovat nejen z hygienických a ekonomických důvodů. Pro dosažení udržitelného rozvoje je klíčové efektivně nakládat s vodou a energiemi a usilovat o jejich co nejnižší spotřebu. V domácnostech se totiž až tři čtvrtiny veškeré spotřebované vody využijí v koupelnách a na toaletách. Proto se klade důraz na opětovné využití nejen dešťové vody, ale také přečištěné odpadní vody před jejím vypuštěním do veřejné kanalizace.
Využití takzvané šedé vody se proto stává trendem a v oblasti ekologie významným krokem kupředu. Šedá voda je odpadní voda z domácností, která pochází například ze sprch, van, umyvadel nebo praček, ale neobsahuje fekální znečištění jako voda z toalet. Díky tomu ji lze po jednoduchém čištění (nebo i bez něj) znovu využít. V moderních ekologických domech se systémy na recyklaci šedé vody stávají stále běžnější součástí, protože přinášejí nejen úsporu nákladů, ale i šetrnější přístup k životnímu prostředí.
Šedou vodu lze po úpravě využít k různým účelům, které nevyžadují vodu pitnou. Nejčastěji se používá na splachování toalet, což výrazně snižuje spotřebu pitné vody v domácnosti. Dále ji lze využít na zalévání zahrady, protože obsahuje živiny pro rostliny (nesmí však být znečištěna saponáty nebo jinými chemickými prostředky). Další možností je mytí venkovních ploch. V některých případech se šedá voda po filtraci využívá i pro praní prádla.
Zdroje šedé vody pocházejí především z běžného provozu domácnosti, kde vzniká odpadní voda, která neobsahuje fekální znečištění. Mezi hlavní zdroje patří:
Voda ze sprchy a vany – jedna z největších složek šedé vody, často obsahuje zbytky mýdla a šamponu.
Voda z umyvadel – například z koupelny, kde si lidé myjí ruce nebo čistí zuby.
Voda z pračky – obsahuje prací prostředky, aviváže a nečistoty z oblečení.
Voda z myčky na nádobí nebo dřezu – obvykle obsahuje zbytky jídla, saponáty a mastnotu, a proto bývá méně vhodná k opětovnému využití.
Než lze šedou vodu recyklovat, je nutné ji oddělit od černé vody (tj. odpadní vody z toalet). To znamená, že odpady ze sprch, van, umyvadel a praček musí mít vlastní odtokový systém směřující do nádrže na šedou vodu. Jak již bylo zmíněno, odpady z kuchyňských dřezů a myček se obvykle nepoužívají, protože obsahují tuky a zbytky jídla, které mohou způsobit více problémů než užitku. Šedá voda je shromažďována ve speciální nádrži, kde je mechanicky čištěna (odstraňování nečistot, chlupů, vlasů, mýdla apod.) a případně i dezinfikována. Vyčištěná voda se poté rozvádí do domácnosti k dalšímu použití.
V Evropě se systémy šedé vody používají především v ekologických nebo pasivních domech. Výrazně častější je její využití v oblastech, kde je obecně nedostatek vody, tedy v sušších regionech, například v Izraeli nebo Austrálii.
Comments